Jeho nejen krkonošským souputníkem se tam stal řezbář Petr Sláma, jehož stránky si můžete prohlédnout zde.

Od roku 1980 začíná čistě amatérsky, jako autodidakt, malovat zprvu abstraktní kompozice, do nichž začínají postupně pronikat prvky surrealismu,což se stalo jakýmsi základem pro jeho pozdější profilaci malíře olejů-variací na jednotné vesmírné téma.

Vlasákovy obrazy zaujmou vnímavého diváka nejen svým obsahem, ale přímo filigránským smyslem pro detail. Jakoby všechny ty mimozemské světy a děje důvěrně poznal a byl právě tím médiem, které nám má jejich poselství sdělit. Na jednom obraze pracuje třeba celý měsíc, milimetr po milimetru. Souhrný výčet jeho obrazů tedy nedosahuje nijak velkého počtu, o to jsou ale cennější. Při tom všem o technickou exhibici zdaleka nejde. Ta je pouze prostředkem k umocnění celkového dojmu fantaskních kompozicí a celé to působí jako fotografie pořízené astronomem-fotografem na daleké mezihvězdné misi. Obrazy jsou divácky velmi atraktivní, plné barev, které jsou ovšem voleny velmi citlivě a po jejich zhlédnutí nám vesmír připadá méně záhadný a cizí. Nenutí nás k přemýšlení, spíše k zasnění. Mnozí zatouží po procházce tajemnou krajinou třeba na Avioru, postát pod létajícími hodinami či přímo bytostně vnímat atmosféru v Morfeově říši, na Lemurii, nebo Ataraxii.

V roce 1990 se Vlasák svými pracemi zúčastnil kolektivní výstavy v Domě u Hybernů v Praze a téhož roku má i samostatnou výstavu v pražském Divadle E. F. Buriana. Od následujícího roku začíná malovat profesionálně. V rozmezí let 1992 až 1994 maluje pro soukromého sběratele výtvarného umění z Mnichova.

V pražské galerii Depreso vystavuje samostatně v roce 1993 a o dva roky později pořádá retrospektivní samostatnou výstavu svých obrazů v chebské galerii Růžový kopeček. V poslední době, tedy v letech 1999 až 2000 pracuje pro soukromého sběratele z Teplic. Své výlety do jiných světů a za hranice našeho vnímání podniká z Nové Včelnice v okrese Jindřichův Hradec, kde v současnosti žije a tvoří.